Aktualita: Ústí nad Labem dne 12.06.2015 na tiskové konferenci zveřejnilo, že se chce připojit k prozkoumání varianty E442, že nalezlo synergii viz. článek: zde

S odůvodněním: Dnes jsme předložili médiím výsledky naší práce. Mezi ně patří i uchopení koncepce dopravy ve městě. Ta má roviny cyklistika, hromadná doprava a dopravní situace v centru a parkování v klidu. Výsledkem práce pracovní skupiny je mimo jiné tunel, který zajistí odvedení tranzitní dopravy z Ústi, řešení prostupnosti města v době povodní, napojení přístavu v Krásném Březně, zklidnění dopravy ve Vaňově, napojení Děčína na dálnici D8, odstranění nákladni dopravy ze severní terasy, připojení Střekova v době povodní, připojení průmyslové zóny Neštěmice na D8, připojení Glencore (Setuzy) na D8, sníženi hluku a emisi, napojení nového vysokorychlostního vlakového nádraží a autobusového nádraží na dálnici, připojení městských čtvrtí na dálnici a řadu dalších problémů. Po odvedení dopravy z centra můžeme realizovat záměr pěší zóny Pařížská, Dlouhá a uzavření dopravy a rozšíření parku před muzeem. V úvahách je i pěší zóna Churchilova, která by vytvořila klidný koridor od Městských sadů až do centra města.

Nyní k popisu varianty E442 (než byl znám záměr ÚL).

Děčínsko dlouhodobě trápí tranzitní doprava, která tu jezdí mezi domy, neboť stát zdejší dopravní infrastrukturu zanedbával. Jak jinak si vysvětlit skutečnost, že stav mostků v Jílovém, ale i České Kamenici a Benešově nad Ploučnicí nevyhovuje? Na pravé straně Labe je to skoro neřešitelná situace, a tak všichni „přivřou oči“ a kamiony v Benešově i Kamenici budou dále jezdit po mostcích, které se mohou pod jejich náporem kdykoliv propadnout.  Na druhé straně řeky v Jílovém je situace obdobná. Zdejší tři mostky mají nízkou nosnost. Tady do doby jejich opravy existuje objízdná trasa, a tak si Jílové na rok, dva či tři oddychne. Od 16. 6. 2015 zde bude zakázána těžká tranzitní doprava. Již nyní je v tomto úseku z důvodu oprav vodovodního řadu pod povrchem komunikace takový zákaz několik měsíců. Dojde tedy jen k  prodloužení omezení s mírně odlišnými podmínkami.

Převedeme část dopravy nastálo k Labi?

K posouzení této možnosti si musíme popsat situaci s ohledem na větší zájmové území.  Začneme popisem silnice I/13. Ta spojuje Karlovy Vary s Libercem, a proto se jí také někdy říká Podkrušnohorská magistrála. Od Klášterce nad Ohří až do Teplic je čtyřproudá. Z Teplic k Chlumci vede v dvouproudém uspořádání a pokračuje přes Jílové do Děčína. Dále musíme zmínit, že v blízkosti této silnice se připravují dvě silniční díla. Vilsnická spojka, ta je v Děčíně známá. Proto se blíže zmíníme pouze o Kladrubské spojce, která po dokončení v roce 2018 bude plnit funkci obchvatu Teplic. Je to propojka čtyřproudé silnice I/13 z Bíliny na Teplice s čtyřproudou silnicí R63 z Teplic na Ústí nad Labem. Po dokončení této Kladrubské spojky bude silnice I/13 přetrasována. Nepovede již z Bíliny až do Teplic, ale z Bíliny po Kladrubské spojce k Řehlovicím a dále po D8 do Trmic u Ústí nad Labem.Pokud tedy zohledníme budoucí stav dopravní infrastruktury po dokončení obou silničních spojek, bude nejkratší varianta silnice I/13 podél řeky Labe.  Proto byla tato varianta zahrnuta i do studie, kterou si nyní nechává město Děčín vypracovat.

Tato varianta E442 by z dálnice D8 v Trmicích u Ústí nad Labem vedla čtyřproudou ulicí Žižkova, dále po stejně širokém nábřeží s protipovodňovou vanou až do brownfieldové zóny Krásné Březno. Zde má být dle rozhodnutí Evropské unie 1315/2013 zbudováno globální logistické centrum. Dále tato varianta vede ulicí Opletalova k průmyslové zóně Tonaso a dál poměrně širokou silnicí až k děčínskému brownfieldu ČETRANS a Vilsnické spojce. Značná část této uvažované varianty je již nyní v čtyřproudém uspořádání. Úpravou silnice z Ústí nad Labem do Děčína na v zahraničí běžné uspořádání 2+1 (střídavě v jednom směru dva pruhy a v opačném jeden) by se zde snížila nehodovost o 30 procent.  Právě tomuto silničnímu úseku se říká „silnice smrti“, a tak by tato úprava byla nadmíru žádoucí. Dle předběžného vyjádření Krajské hygienické stanice Ústeckého kraje by zde hygienické normy byly zachovány, popř. v bodových místech řešitelné. Také z hlediska ochrany přírody by tato trasa byla přijatelná, což je výrazný argument vzhledem k tomu, že Děčín se nalézá uprostřed chráněných území a každá varianta kudy vést I/13 zde doslova musí kličkovat. Z finančního pohledu je úprava této silnice nejlevnější. Se zohledněním možných rizik jsou její náklady 1,26 mld., což je čtyřikrát levnější než ostatní. S nízkou náročností stavby je přímo úměrná i rychlost její realizace.

U této stavby se však musí počítat se stoletou vodou. Míra ohrožení padesátiletou vodou se nyní propočítává. Pro využití dopravy východ – západ i východ – jih je tato spojnice ideální, stejně tak v opačném směru. Směrem na sever lze využít nově postavenou silnici z Hrádku nad Nisou. Pro děčínské autodopravce by mírná zajížďka ve směru na Německo byla akceptovatelná, jak se ostatně sami usnesli. Argumentem proti této stavbě může být přetíženost kruhového objezdu v Ústí nad Labem pod Větruší, kde se však po dokončení D8 počítá s výrazným úbytkem dopravy. V současnosti je dálková doprava kvůli situaci v Jílovém do těchto míst již přesunuta a nezpůsobuje žádné kongesce (zácpy), jak nám potvrdila Policie ČR. V Ústí nad Labem,  v současnosti probíhá debata k novému návrhu dopravního uspořádání města. A jak se dne 29.05.2015 vyjádřil primátor Ústí nad Labem pan Josef Zikmund a první náměstek pan Martin Hausenblas, tak toto město by se k porovnání variant rádo připojilo. Záleží nyní na postoji města Děčín, zda toto připojení akceptuje.

Lze shrnout, že více argumentů by nám měla dodat připravovaná studie proveditelnosti této varianty E442. Již nyní z předběžných výsledků víme, že tato varianta je v poměrně krátkém čase technicky realizovatelná, levná, a z hlediska hygienických norem akceptovatelná. Je příznivá pro přírodu, zvýšila by bezpečnost na silně nehodovém úseku, využila připravované dopravní stavby a propojila industriálně rozvojová území.

Již minule jsme si popsali variantu Chrochvicko – bynovskou, nyní přiblížili variantu vylepšení silnice E442 a příště rozebereme poslední z uvažovaných variant přeložky silnice I/13 variantu „Zelenou“.