Výzkumem projevů a dopadů změny klimatu v podmínkách ČR se doposud nejpo-drobněji věnovaly projekty „Zpřesnění dosavadních odhadů dopadů klimatické změny v sektorech vodního hospodářství, zemědělství a lesnictví a návrhy adaptačních opatření“ a „Komplexní studie dopadů, zranitelnosti a zdrojů rizik souvisejících se změnou klimatu v ČR“. Vývoj klimatu a jeho změny byly zhodnoceny především na základě dvou hlavních indikátorů, a to teploty vzduchu a srážkových úhrnů. Projekt se dále věnoval aktualizaci regionálních scénářů vývoje klimatu na území ČR pro období v časových horizontech 2010 – 2039, 2040 – 2069 a 2070 – 2099. Dle výstupů tohoto projektu lze z hlediska vývoje teploty vzduchu podle předpo-vědních scénářů očekávat postupný nárůst průměrné teploty vzduchu, a to ve všech sledova-ných obdobích (viz Obr. 6 a Tab. 20).
Obr. 6 Predikované průměrné roční teploty vzduchu (°C) na území ČR za r. 1961 – 2099
V prvním předpovědním období (2010-2039) se teplota zvýší o cca 1 °C, zvýšení teplot bude relativně málo proměnlivé v prostoru. V dalším období (2040 – 2069) se předpo-kládá výraznější oteplení, a to o 2,7 °C v létě a 1,8 °C v zimě. Oteplení se bude více lišit v závislosti na lokalitě. V posledním období (2070 – 2099) bude dosahovat oteplení v létě 4 °C a v zimě 2,8 °C. Z hlediska prostorového rozložení teplot lze nadále očekávat, že nejvyšší teploty budou v oblasti jižní a střední Moravy, Ostravské pánvi a v Polabí, ke zvýšení teploty však dojde na území celé ČR bez výrazných rozdílů.Tab. 20
Tab. 20 Změny sezónních průměrů teplot pro scénářová období 
V rámci modelovaného vývoje teploty vzduchu lze dle předpovědních scénářů oče-kávat výraznější změnu v případě extrémních teplot. Postupně se bude navyšovat počet let-ních (ze 45 na 91) a tropických dní (z 8 na 31), objeví se dnes velmi výjimečné tropické noci. Významně poklesne počet mrazových (ze 112 na 69) a ledových dní (z 30 na 8) a prakticky se přestanou vyskytovat arktické dny. Výskyt těchto dní s mezními hodnotami se bude měnit v rámci ČR v závislosti na lokalitě.
Z hlediska vývoje úhrnů srážek není předpovídaný trend tak jednoznačný jako v pří-padě teploty vzduchu. Množství srážek bude pravděpodobně v průběhu jednotlivých let kolísat a ke konci předpovědního období se předpokládá mírný pokles (viz níže Obr. 7 a Tab. 21.).
Obr. 7 Predikované průměrné roční srážkové úhrny na území ČR (mm) za r. 1961 – 2099
V prvním období (2010 –2039) je v zimě na většině území ČR simulován pokles bu-doucích srážek (v závislosti na lokalitě do 20 %), na jaře jejich zvýšení (od 2 do 16 %), v létě a zejména na podzim se situace liší v různých částech území ČR. Na podzim dojde na několika místech ČR ke slabému poklesu o několik procent, jinde zvýšení až o 20 – 26 %, v létě pře-vládá slabý pokles, místy (např. západní Čechy) naopak zvýšení až o 10 %. Zároveň je patrná výrazná prostorová proměnlivost. Pro období 2040 – 2069 je charakteristický pokles srážek v zimě (Krkonoše, Českomoravská vrchovina, Beskydy až o 20 %) a zvýšení na podzim. V letním období začíná dominovat pokles srážek na celém území. Tento trend je ještě výraznější v období 2070 – 2099, zatímco pokles zimních srážek je oproti předchozímu období menší.
Tab. 21 Změna dlouhodobých sezónních srážkových úhrnů ve scénářových obdobích
Se změnou klimatu se předpokládá i častější výskyt extrémních jevů v podobě příva-lových dešťů nebo naopak bezesrážkových období. Výrazné srážkové situace jsou však ob-tížně předpověditelné. Scénáře předpokládají nárůst počtu dní v bezesrážkovém období v průběhu celého roku a napříč jednotlivými vertikálními pásmy.
Regionální a sezónní rozdíly v trendu základních charakteristik vývoje klimatu (teplota vzduchu a úhrny srážek) jsou patrné z následujících mapek (viz Obr. 8). 
Z předpovědních modelů vyplývá, že v zájmovém území Děčína lze oproti zbytku ČR očekávat spíše mírnější dopady. Dle výsledků studie v lokalitě Děčína lze očekávat nárůst průměrné teploty vzduchu v prvním období (2010 – 2039) cca o 0,7 – 1 °C, mírnější nárůst oproti zbytku ČR je patrný zejména v letním období. Celkové množství průměrných srážkových úhrnů za rok se ve sledované lokalitě z dlouhodobého hlediska příliš nezmění, lze však očekávat nárůst srážek v podzimní části roku a pokles srážek zimních (obojí cca o 10 %). Pro další dvě období (2040 – 2069) a (2070 – 2099) je predikován nárůst teplot nejprve cca o 1,8 – 2,5 a následně cca o 2,5 – 3,3 s tím, že výraznější nárůsty je nutno očekávat v jarní a letní části roku. Pro srážky je v dalším období (2040 – 2069) predikován mírný nárůst o 10 % v jarní části, poněkud výraznější (o 20 %) na podzim a pokles o 10 % v zimě, v posledním období pak mírný pokles v letní části a mírný nárůst v podzimní části roku (obojí o 10 %)
/ zdroj: dokumentace EIA: zde /
