Stát každoročně tratí za pronájem zemědělské půdy stovky milionů. Důvodem je nedostatečná výše nájmu (pachtu), jehož výši v minulosti stanovil na 2,2% z úřední ceny pozemků. Úřední cena pozemků však není dlouhodobě vyhláškou upravována. A tak vyhlášková cena pozemků je nyní na hony vzdálena od tržní ceny půdy. Ta totiž v posledních letech zásadně vzrostla. Příjmy z nájemného tak nejsou zvyšovány a výrazně zaostávají za nájmy tržními.

Pojďme si shrnout základní informace.

V České republice vlastní zemědělské pozemky více než 3,2 milionu osob. Z těchto vlastníků živí zemědělství jen 28 tisíc podnikatelů. Tato skutečnost dokládá, že významná část zemědělské půdy je pronajímána. Stát je jedním z největších vlastníků  půdy, kterou pronajímá prostřednictvím Státního pozemkového úřadu. Dalšími významnými vlastníky půdy jsou obce a soukromí občané.

Každá z uvedených skupin se potýká s otázkou, jak stanovit výši pachtu.

Neexistuje žádná organizace zastupující soukromé vlastníky půdy, a vzhledem k obrovskému počtu těchto vlastníků není možné očekávat, že v zemi je něco přes 3 miliony expertů na výši nájemného.

Obcím také není jednoduché určit hodnotu pachtu, zejména s ohledem na změny v podmínkách dotací, výnosů a inflace, která se každý rok mění. Proto sdružení obcí se rozhodlo vytvořit manuál s vzorovou smlouvou a výpočtem, který obcím pomáhá stanovit cenu nájmu jako procento úřední ceny pozemku: zde  Podobný postup v minulosti zvolil i stát, který stanovil pacht ve výši 2,2% z úřední ceny pozemku. Tato úřední cena však není dlouhodobě vyhláškou fakticky upravována a tak nyní se výrazně vzdálila tržní hodnotě půdy.  Na dané vyhlášce spolupracuje Ministerstvo zemědělství a Ministerstvo financí, a tak zodpovědnost za zaostávání vyhláškových cen za tržními je rozmělněna a pravděpodobně podléhá lobbystickým či politickým tlakům.

Ministerstvo zemědělství na přelomu roku 2023 zadalo studii od Ústavu zemědělské ekonomiky a informací, která se zabývá současnou úrovní tržního pachtu a jeho predikcí. Studie navrhuje tři možná řešení. Uveďme příkladně návrh první –  platby dle převažujícího druhu pěstovaných plodin. V takovém případě by se pacht stanovil dle oblastí: kukuřičná, řepařská, bramborářská, bramborářsko-ovesná, horská. V roce 2027 je pak predikce tržního nájmu v rozmezí od 4,2% v řepařské oblasti po 12,8% v oblasti horské (v horské oblasti je cena pozemků nejnižší, přitom tržní nájmy nejsou o tolik vzdálené jiným oblastem).  Samozřejmě další možností je udělat průměr predikce tržních nájmů ve všech oblastech za všechny roky.  Takový „superprůměr“, pak vychází na další čtyři roky ve výši 5,8% ze současné úředních cen pozemků. / Samotná studie vychází ze ziskovosti zemědělských podnikatelů, predikce vývoje cen pozemků a tržních nájmů, neužívá však žádné mezinárodní srovnání a i závěrečná doporučení jsou slabá. Dle našeho přesvědčení by expertiza měla navrhovat i trvalá a administrativně nenáročná řešení.

Analýza a predikce možného vývoje cen zemědělských pozemků a pachtovného pro období 2023-27

Přitom stát navýšení nájmu navrhuje jako permanentní sisyfovskou úpravu 13.000 !!! smluv. Kdy však zároveň v rámci úspor Pozemkovému úřadu  v roce 2023/2024 ubyde 70 pracovníků a naopak přibyde agenda s 95.000!!! nových pozemků, nemovitostí, které v roce 2024 „propadnou“ státu. Nové smlouvy tedy budou uzavírány i v dalších letech. Viz. tiskové prohlášení úřadu: zde

A tak zemědělci jsou udržováni v nejistotě a přitom stát přichází každoročně  o stovky milionů spravedlivého příjmu, tím, že neumí vybrat tržní nájem. A přitom úředníci mají na roky zajištěnou práci spočívající v permanentní změně 13.000 smluv každých několik let…  A nejvíce na všem je škodný daňový poplatník.